Historie Karlova běhu

Autor: Jaroš Gregory Řehořek, dopisovatel časopisu všech bežkařů Nordicmag

Již tradičně se opět letos sejdou příznivci úzkých prkýnek, aby se v okolí nejvýše položeného městečka ve střední Evropě, Božího Daru, zúčastnili 37. ročníku lyžařského Karlova běhu. Tento masový lyžařský běh se za dobu své existence stal mezi lyžaři skutečným pojmem a každoročně obsazuje pomyslnou stříbrnou či bronzovou pozici mezi dálkovými běhy v ČR hned za J50.

Trocha historie pro nezasvěcené

(dle amatérského historika Jirky „Čády“ Čáslavského – kráceno).

22.února tomu bude přesně na den 657 let, kdy Karel IV – Otec vlasti, mezi lyžaři familiárně zvaný šusař, se vydal na západ od Prahy, kde měl položit základní kámen k jakémusi termálnímu koupališti. Tehdy leželo na území koruny České převeliké množství ještě bílého sněhu. Volil proto cestu přes Slaný, Chomutov na Horu Sv.Šebestiána. Na vrcholcích hor Krušných narazil na překrásné stopy zdejších lyžníků a rozhodl se sledovat jejich směr. Putoval přes Měděnec, vyhnul se Klínovci a sjel šusem do Božího Daru. Toho večera konala se v místní kapli mše na počest krále a do farní pokladny putovala tučná částka grošů, určená k opravě kaple. Podobnou částku potom utratil král se svojí družinou ve všech 18 krčmách, tehdy ještě malé vesničky Božího Daru (brzy po svém návratu do Prahy vydal dekret, kterým povýšil Boží Dar na město). Pokud se dochovaly zápisy v domovních knihách, nocoval tehdy král v selské usedlosti č.p. 8 a 9 (dnešní objekt chaty Slovanka). Druhého dne vyrazili královští šlapači směrem na Špičák a Pernink a Otec vlasti je následoval přesně o 10. hodině na lyžích od stavení č.p.31. Své šlapače dojel právě na již zmíněném Perninku, což mu udělalo očividnou radost. Kázal tedy učinit prestávku na občerstvení. Místní občané mu krom jiného nabídli i jednu z místních specialit – lahodný žaludeční likér dodávaný z osady u soutoku Ohře a Teplé. Ten králi tak zachutnal, že okamžitě zvolal “Na vlky nasedat!“ (lyže zn. Völkl, ale král jim říkal vlci). Družina se vydala zpět do Božího Daru odkud sjela údolím sv. Jáchyma šusem do údolí (jedině král sjel bez tygra) a dále do osady, kde se vařil onen lahodný likér.

Po zjištění všech techto okolností dospěli lyžari Slovanu Karlovy Vary k závěru, že je nutno uctít tuto královskou anabázi. A tak vznikl Karlův běh vedoucí právě po trase putování královské družiny. Tolik legenda.

Historie Karlova Běhu

S ideou uspořádat dálkový lyžařský běh přišel Jan Praveček starší, nestor běžeckého lyžování na Karlovarsku a Jirka Čáslavský koncem 60. let. Tehdejší doba byla nejen dobou politického uvolnení, ale i dobou kdy vznikali v řade zemí Evropy dálkové lyžařské běhy. Z nejslavnějších to byl např. Vasuv běh ve Švédsku. V roce 1969 se jako reakce na účast našich lyžařů ve Švédsku rodí J50 a hned rok poté Karlův běh. A proč Karlův? Vetšina pořadatelů byla z Karlových Varů a podařilo se jim prosadit nepolitické pojmenování po Karlu IV. Logem závodu se stal sněhulák s královskou korunkou na lyžích. Logo se objevovalo na všech cenách pro účastníky, ať to byly porcelánové medaile, vlaječky či sošky, které jsou dnes raritou. Na startu prvního ročníku stálo cca 35 odvážlivců, kteří absolvovali prošlápnutou trasu 25km na Plešivec a zpět do Božího Daru. Ženy otáčely svou trasu v průseku nad Barborou a měřila 15km. Podle dobového svědectví vyhrála první žena (dorostenka Jitka Konatová) štangli salámu a první muž (Egon Hofmann), láhev věhlasného bylinného likéru. Vítězové prvního ročníku si tak mohli o dnešních vzorně upravených stopách a finančních odměnách jen zdát. Trať závodu se postupně vyvíjela. Od 4. ročníku byla trať prodloužena na 30 km až na Pernink a zpět na Boží Dar. Tato trasa se pak různě upravovala podle aktuálních sněhových podmínek a podle toho jak úseky tratě rozjezdili lesáci. Start a cíl závodu býval na pláni před Božím Darem. Po roce 1989 se z důvodu větší atraktivity závodu začalo jezdit na okruzích s divácky vděčným průjezdem obcí. Od 28. ročníku (1999) se závod koná ve dvou dnech – sobota a neděle. První den se jedou závody volnou technikou a druhý den klasicky. Hlavní závod celého víkendu je nedělní běh na dlouhé tratě klasicky. Stopy byly v prvních ročnících závodu prošlapávány, později měli organizátoři ze Slovanu Karlovy Vary k disposici jeden z prvních sněžných skůtrů v Čechách. Dnes jsou tratě vzorně upravovány špičkovými stroji Prinot, tak jak je to standardem i jinde ve světě.

Stejně jak se měnily tratě závodu, tak se měnily a narustaly i počty startujících. První ročníky absolvovalo okolo 150 startujících. Počty postupně narůstaly. 1979 – 399 startujících, 1984 – 1183 a absolutního rekordu dosáhl Karlův Běh v roce 1987 počtem 1464 účastníků. Po revoluci došlo k určitému snížení celkového počtu startujících na cca 700 lyžarů. Porevoluční rekord tak drží rok 2006 s celkem 794 závodníky.

Významní účastníci závodu

Za dobu existence závodu jsme mohli vidět na startu celou plejádu československých i českých reprezentantů, ať už bývalých či současných. Hned druhý ročník vyhrál Jirka Beran z Dukly Liberec, mnohonásobný účastník MS i OH. Ve výsledkové listině figuruje i celá řada reprezentantů – odchovanců Slovanu Karlovy Vary. Namátkou – Iveta Knížková, Ivana Rádlová, Eva Kulová, Miroslav Petrásek (současný trenér národního týmu mužů) …Dále je třeba zmínit např. Martina Petráska, Aleše Vaňka (oba mnohonásobní vítězové závodů svetové ligy dálkových běhů World loppet), Tomáše Čáslavského, Petra Michla…. A pochopitelně v současnosti neslavnějšího vítěze Karlova běhu, kterým je karlovarský odchovanec, medailista z OH a vítěz letošního ročníku Tour de Ski Lukáš Bauer. Ten vyhrál dva jubilejní ročníky 25. v roce 1996 ještě jako junior a 30. v roce 2001.

Perličky závodu

  • Startovní signál v podobě výstřelu byl a je výsadou ředitele závodu.
  • Komentář hromadného startu v předrevoluční době umožnoval radiovůz Bouře zapůjčený karlovarskou vojenskou posádkou.
  • Jména nejlepších se dlouho skvěla na velkém putovním poháru z produkce porcelánky v Louřkách.
  • I za bývalého režimu se pořadatelům vždy podařilo zajistit vitamíny a cukr v podobě pomerančů a oblíbené Kávenky.
  • 26. ročník Karlova běhu v roce 1997 se jel jako „Hančův memoriál“ a M ČR v běhu na 50km a konal se z důvodu špatných sněhových podmínek na Horních Míseckách.
  • Závod se od svého vzniku nejel z důvodu špatných sněhových podmínek celkem pětkrát v letech 1972, 1975, 1977, 1990 a 1998. Tři zrušené ročníky se však započítaly do celkového počtu a tím se dostáváme k celkovému počtu 37 ročníků v roce 2008
  • Od roku 1997 se jezdí závod na horských kolech Karel bike
  • Nejstarším účastníkem závodu byl pan Kolář Jan, roč. nar. 1922 z K.Varů v roce 1999
  • Nejstarší účastnicí závodu byla paní Žahourková Jitka, roc. nar. 1927 z B.Daru v roce 2006
  • Účastníkem pocházejícím z nejvzdálenějšího místa byl v r. 2007 Rocha Luciano pocházející z Brazílie

Dámská jízda

Po vzoru švýcarského Engadinu iniciovaly lyžařky v roce 2004 vznik ryze dámské odnože Karlova běhu – Dámské jízdy. Na trať se tehdy po startovním povelu „Huš, huš!“ vydaly závodnice v kategoriích slečny, ženy a seniorky, oděné v historických kostýmech a některé dokonce na dřevěných běžeckých lyžích. Jak říká jedna z iniciátorek Dámské jízdy Jitka Peřina. “Chtěli jsme, aby se společně trochu provětraly „ženy od plotny“, mámy od rodin, bývalé závodnice, prostě všechny, které bežkování baví. “Dámská jízda se jezdí na kratší trati a na regulérnost závodu dohlíží organizační výbor složený pouze z mužů v čele s předsedou LK Slovan K.Vary Petrem Machem.

Současnost Karlova běhu – tradice pokračuje

A o pokračování jistě nebude nouze ani v budoucnosti. Vždyt současnému, dokonale sehranému týmu pořadatelů ze Slovanu Karlovy Vary se v porevoluční době podařilo beze zbytku naplnit odkaz „otců zakladatelů“ Jana Pravečka st. a Jirky Čáslavského a závod pozvednout do dnešní podoby. Využívají k tomu i osvědčené spolupráce s profesionální agenturou, která se zabývá pořádáním sportovních akcí. Současný Karlův běh je dvojdenní. V sobotu se bruslí a nedělní hlavní závody se jedou klasickou technikou. Od 90. let je závod nedílnou součástí Ligy dálkových běhů ČR. V centru závodu působí každý rok profesionální poradenský a mazací servis SWIX, firmy HUDYsport. Akci provázejí doprovodné akce (koncerty hudebních skupin, exhibice sportovců z jiných odvětví..), na trati jsou vypisovány finanční prémie, každý účastník si odnáší na památku hrníček s logem Karlova běhu, technické zabezpečení závodu je na vysoké úrovni. Dosažení této úrovně se neobešlo samozrejmě bez problémů. Bylo nutno sehnat dostatek sponzorů, kteří ať už finančně či formou cen podporují konání Karlova běhu. Někteří časem odešli nové se naopak podařilo získat. Celá akce, kterou v době konaní doslova žije celý Boží Dar, by se samozřejmě nedala zvládnout za téměř učebnicové spolupráce pořadatelů a Obecního úřadu i obyvatel Božího Daru. Po složitých jednáních s vlastníky pozemků a ochránci přírody byly vytyčeny nové trasy a termín konání závodu. Závod se tak oproti starším ročníkům posunul do únorových dnů.

Poděkování všem pamětníkům, kteří mi přispěli „troškou“ svých vzpomínek případně poskytnutím archivních dokumentů.

Komentáře nejsou povoleny.